Lučištník

Zpracování kovu má v japonské kultuře uměleckou i praktickou hodnotu, přičemž se obě tyto hodnoty úzce prolínají zejména ve zbrojířství. Japonské mečové záštity nejsou zdaleka jen praktickou součástí meče, ale také jeho ozdobou a často i výrazem svébytné osobnosti zbrojíře i nositele meče. Obdobné spojení mezi krásou a samurajským kodexem bušidó můžeme sledovat i v rysech bronzové sochy lučištníka. Bronzová figura je doplněna výložkami z dalších barevných kovů a slitin. Její autor, cizelér Jošimicu se původně věnoval výrobě mečových ozdob. Po zrušení samurajského stavu se ale soustředil na tvorbu pro západní odběratele. Dynamický postoj lučištníka v sobě tedy logicky nese stopy evropského vkusu a přístupu k figurální plastice, nicméně v soustředěném lučištníkově výrazu lze zároveň sledovat strnulou dramatičnost japonského portrétu.