Jakub Schikaneder - Utonulá
Vážná nálada, místy hraničící s tragickým životním pocitem, prostupuje celým dílem Jakuba Schikanedera. Bezvládné tělo mrtvé ženy se v jeho díle opakovaně objevuje od počátku 80. let. Není však Schikanederovou invencí, ale dobově oblíbenou formulí, symbolizující zmar, beznaděj, úpadek. Poprvé jej Schikaneder významněji uplatnil v roce 1883 na historické kompozici Po bitvě na Bílé hoře, odkud přechází do sociálně kritické Vraždy v domě (1890). Na jedné ze studií k tomuto obrazu nacházíme tělo zabité ženy ve stejné pozici, jakou zaujímá utonulá, byť v zrcadlovém obrácení. Studii věnoval malíř v roce 1893 básníku Jaroslavu Vrchlickému. Atmosféra pastelu dokonale evokuje mnohé Vrchlického verše, které také mohly být jedním z inspiračních zdrojů.
datace:
rozměry: výška 455 mm
šířka 880 mm
materiál: karton
technika: pastel
značení:
inventární číslo: K 55116
licence: Creative Commons License volné dílo

další díla

Aegidius Sadeler, Bartholomeus Spranger - Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny Jean Auguste Dominique Ingres - Venuše raněná Diomédem Michael Jindřich Rentz - Triumf Kristovy oběti - Frontispis k Das Christliches Jahr Ludvík Kohl - Interiér chrámu se sochou Pallas Athény Walter Crane - Cesta na věčnost (A Dream, Voyage de R?ve) Michelangelo Anselmi - Studie uzdravení dívky posedlé ďáblem František Ženíšek - Pamětní list k 20. výročí založení Umělecké besedy Alfred Kubin - Obří kuřata Karel Svoboda - Šárka a Ctirad Hendrick Goltzius - Faëthón