Jakub Schikaneder - Utonulá
Vážná nálada, místy hraničící s tragickým životním pocitem, prostupuje celým dílem Jakuba Schikanedera. Bezvládné tělo mrtvé ženy se v jeho díle opakovaně objevuje od počátku 80. let. Není však Schikanederovou invencí, ale dobově oblíbenou formulí, symbolizující zmar, beznaděj, úpadek. Poprvé jej Schikaneder významněji uplatnil v roce 1883 na historické kompozici Po bitvě na Bílé hoře, odkud přechází do sociálně kritické Vraždy v domě (1890). Na jedné ze studií k tomuto obrazu nacházíme tělo zabité ženy ve stejné pozici, jakou zaujímá utonulá, byť v zrcadlovém obrácení. Studii věnoval malíř v roce 1893 básníku Jaroslavu Vrchlickému. Atmosféra pastelu dokonale evokuje mnohé Vrchlického verše, které také mohly být jedním z inspiračních zdrojů.
datace:
rozměry: výška 455 mm
šířka 880 mm
materiál: karton
technika: pastel
značení:
inventární číslo: K 55116
licence: Creative Commons License volné dílo

další díla

Jindřich Štyrský - Ruka Aegidius Sadeler, Bartholomeus Spranger - Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny Antonín Birkhart, Jan Josef Dietzler - Pohled na benediktinský klášter v Broumově Josef Mánes - Pískovcové skály se stromy na Hruboskalsku Anton Kern - Rozhodnutí o spáse lidstva Kristovou obětí Rembrandt van Rijn - Kristus uzdravuje nemocné – stozlatkový list André Derain - Cagnes Filippino Lippi - Figurální kompozice (recto) Wenzel August Hablik - Světélkující řasy. Akvárium v Neapoli František Kupka - Vzdor - Černý idol