Vzdor - Černý idol

Vzdor patří do cyklu čtyř grafik s názvem Cesta ticha. Název cyklu se odvolává na spis teosofky Heleny P. Blavatské La Voix du Silence (1889). Grafiky cyklu byly jakýmsi vizuálním mementem moderního hledajícího člověka, který by se měl obrátit nejen k velkým kulturám starověku, ale také k zákonům kosmického universa. List Vzdor byl inspirován básní Edgara Allana Poea Dream-Land z roku 1844 o poutníku putujícím obskurní a osamocenou krajinou, kde Eidolon, zvaný Noc, sedí vzpřímen na černém trůnu. Je to divoká krajina osamocených a mrtvých vod. Tam poutník nachází navrstvené vzpomínky na minulost. Výjevu dominuje kolosální figura vládce s hlavou sfingy. V kresbě sedící vládce země vzdorovitě hledí vzhůru k nebesům a ruce má zkrouceny v gestu křečovitého odhodlání. Eidolon, v řečtině obraz, idol, zjevení či fantom, má v teosofii význam astrálního dvojníka lidské bytosti.