K rozšířeným moralitám reformační doby patřila scéna s cizoložnicí před Kristem. Z Cranachova okruhu se dochovalo několik desítek obrazů tohoto námětu, přičemž jednotlivé malby jsou si často podobné, byť doprovodné postavy zákoníků, farizejů a apoštola Petra se liší, a to v umístění, ve fyziognomii, v gestice i v míře karikaturnosti. Rozšíření tématu ve výtvarném umění v reformačním Sasku se přičítá především Lutherovi: 1531 ve Wittenberku reformátor kázal o Kristovi a cizoložnici, rokem 1532 je datovaný Cranachův obraz z Budapešti. Větší počet těchto zobrazení však prokazatelně vznikalo až po 1537 a později. Některé z nich jsou, stejně jako přítomná práce, signované hadem se sklopenými křídly (signaturu v této podobě malíř užíval převážně od 1537). Nicméně rozšíření vyobrazení cizoložnice nelze přičítat pouze Lutherovi. Kresbu s tímto námětem Cranach nakreslil již roku 1509; obraz s cizoložnicí si nechal též namalovat i exponent německé katolické církve, kardinál Albrecht Braniborský, a to kolem 1520-1525, neboť novozákonní moralita o hříchu a odpuštění byla pochopitelně aktuální i v katolických kruzích. Charakter pražského obrazu Cizoložnice před Kristem výrazně pozměňují pozdější zásahy v dolní části - domalována je levá ruka muže s kladivem vlevo, draperie a levice Krista (na ostatních verzích drží Kristus hříšnici za ruku) a pravá ruka ženy. Tyto partie byly přemalovány a místo domalovány v souvislosti s poškozením obrazu. I když jsou domalby provedené v barokním stylu až caravaggovského ladění, s původní malbou souznějí celkem harmonicky a vytvářejí působivý celek.
