Ilustrace ke Goethově básni Erlkönig

Schwindova kresba je ukázkou německého pozdního romantismu, který se soustředil na zápletky baladického a pohádkového typu. Goethova báseň má podobnou zápletku jako Erbenova Polednice, ale její děj je dramatičtější v oblasti kulis příběhu. Těmi je noční les prostoupený vichrem a mlhou, v níž se zjevuje král duchů a jeho družina. Hlavní roli zde hraje dětská fantazie, která v beztvarých cárech mlhy vidí fantastické postavy a tato rozbouřená obrazotvornost nakonec „nakazí“ i rozumného otce, jenž se dává v bezhlavý útěk před „neviditelným“ nebezpečím. S motivem zběsilé jízdy na koni se setkáme i u Delacroixe nebo ilustrátorů Fausta a dokládá zájem o vystupňovanou dynamičnost. Výraz hrůzy byl v podání umělců romantismu považován za nejvyšší estetický prožitek v kontrastu k idylické kráse.