Cagnes

Derainova kresba krajiny v Cagnes má formální souvislost se cézannovským pojetím. Je patrná v konstrukci prostoru, v hledání vztahů mezi objemem a světlem. Podobně jako u Cézanna převažuje řešení tvarových zákonitostí; jde o racionálně kompoziční zachycení krajiny, nikoliv o její emocionální prožitek. Kresba zachycuje pohled shora na Cagnes-sur-Mer rozložené na svahu, pozorované z protějšího vyvýšeného bodu; krajinu rytmizuje střídání domů a stromořadí a krajinný výsek po pravé straně ohraničuje silueta stromu v popředí. Tato vertikální dominanta strukturuje prostor, dodává mu hloubku, vymezuje pohled a vytváří první plán obrazu. Charakteristická je redukce barevné škály.