Podobizna Anny Náprstkové

Anna Náprstková (1788-1873) byla mecenáškou a patronkou mnoha českých umělců. Roku 1808 se provdala za nemajetného sklepníka Jana Nováka, po jedenácti letech manželství, ze kterého se narodilo deset dětí, z nichž devět zemřelo, ovdověla. Roku 1823 se vdala podruhé za Antonína Fingerhuta (Náprstka), koupili dům "U Halánků", v němž byl pivovar a měli syny Ferdinanda a Vojtěcha. S Vojtěchem založila roku 1862 České průmyslové muzeum (pozdější Náprstkovo muzeum). Z dobové literatury a bohaté korespondence s mnoha představiteli pražského kulturního života ji známe jako "Panímámu od Halánků" z Betlémského náměstí. O namalování její podobizny se poprvé zmiňuje syn Ferdinand roku 1846 v dopise bratru Vojtěchovi z Mnichova. Vzhledem k Mánesově zaneprázdnění, studijním cestám, ale také finančním požadavkům se portrétování odsunulo až do roku 1850. Dnes můžeme říci, že to bylo bezesporu ku prospěchu věci, neboť Mánesovo portrétní umění mezitím nebývale vyzrálo a podobizna Anny Náprstkové patří na počátek řady vrcholných Mánesových portrétů, jež vynikají dokonalou formou, plastickou modelací, barevnou vytříbeností a především přesným vystižením charakteru modelu.