Vinný keř

Záhy po svém příjezdu do Francie přesídlil Pinkas do umělecké kolonie v Marlotte, vedené Henrim Murgerem. V tvorbě navázal na krajináře barbizonské školy a zároveň poznal courbetovský realismus i monumentální venkovskou typiku Jeana-Françoise Milleta. Ve vystavené studii vinného keře, doplněné schýlenou postavou sběračky klestí, položil důraz především na malířskou stránku díla. Využil všech barev, které nabízí podzimní příroda a vytvořil jednu ze svých barevně nejkrásnějších kompozic.