Pupen

Po tradičním figurálním školení dospěla Hana Wichterlová na konci dvacátých let k novému pojetí elementárního sochařského tvaru čerpajícího ze zájmu o přírodu a východní filozofie a zároveň ze znalosti současného francouzského sochařství a Brancusiho díla. Organický elementarismus rozvíjela také v dílech inspirovaných rostlinnou morfologií a vzniklých zvětšením přírodního detailu. Socha Pupen, první z jejích vegetabilních námětů, byla poprvé vystavena v roce 1932 na výstavě Poesie 1932 pod názvem Kohoutek odkazujícím k motýlokvěté rostlině, která sochařku zaujala jednoduchou formou a vitalitou rostlinného růstu. V souladu s meditativním zaměřením své tvorby se soustředila především na vnitřní podstatu tvaru a z reálného podnětu vytvořila plastický symbol organické energie a růstu.