Kompozice

Zásadní dílo pařížského období (1926-1930) Hany Wichterlové představuje abstraktní, odhmotněnou interpretaci figurálního námětu. Inspirací pro Kompozici byl prostý pohybový motiv rozkrojení pomeranče. Ruce jsou stylizovány do kubizujících ramen svírajících plod v podobě koule umístěné ve středu kompozice, jenž protíná vertikální obdélná plocha. V plastice zamýšlené jako návrh na fontánu se tak konkrétní děj proměnil ve složitou, do prostoru otevřenou sestavu organických a geometrických tvarů.