Socha pro vítr

Ranou sochařskou tvorbu Stanislava Kolíbala determinuje intenzivní zájem o přírodu, o její elementární procesy a tvary, které v šedesátých letech převáděl do minimalisticky oproštěných děl mnohdy tematizujících křehkou rovnováhu nebo labilitu. Důležitá pro něj byla všednost a jednoduchost, také proto upřednostňoval bílou sádru. Socha pro vítr, jejímž námětem je trs trávy s kusem půdy, je poctou věci tak obyčejné, že ji mnohdy vůbec neregistrujeme. Tak jako se ve větru pohybují stébla trávy, je i Kolíbalova plastika potenciálně kinetická a rovnovážný klid je jen dočasný.