Drobné bronzové votivní plastiky byly vytvářeny především pro potřeby domácích svatyní a napomáhaly šíření ikonografie buddhistických postav na čínském území. Zpočátku nejčastěji znázorňovaly historického Buddhu Šákjamuniho. S vývojem buddhistické doktríny se ovšem měnila i podoba děl – klasické uspořádání s jedinou figurou sedícího Buddhy bylo postupně nahrazováno komplikovanější kompozicí. Kromě historického Buddhy byli v Číně nejčastěji uctíváni Maitréja, také nazývaný Buddha budoucnosti, a Amitábha, o němž se věřilo, že vládne buddhistickému ráji, tzv. Čisté zemi.