19 děl
V roce 1669 bylo Václavu Hollarovi dvaašedesát let a měl za sebou již dlouhá a plodná tvůrčí léta, která po odchodu z Prahy do Německa trávil, s několika- letou přestávkou pobytu v Antverpách, zejména v Anglii. Čekala jej však ještě jedna velká cesta, díky níž vytvořil to nejlepší ze svého pozdního díla.
V roce 1661 se v obnovené britské monarchii král Karel II. oženil s portugalskou infantkou Kateřinou z Braganzy. Její bohaté věno obsahovalo kromě spousty peněz Bombaj nebo pevnost Tanger v Maroku. Od roku 1663 zde Britové začali stavět opevněné město, odkud zamýšleli kontrolovat oblast. Lokalita však byla neklidná a často ji napadali z moře piráti a ze souše loupežné bandy. Proto byla do Maroka roku 1669 vyslána diplomatická mise k jednání o míru a obchodu s marockým sultánem. Pro obrazovou dokumentaci výpravy nabídl své služby v té době již královský scénograf Václav Hollar. Tři měsíce zde zvláštní nehostinné místo kreslil ze všech stran, jak z pevniny, tak od moře. Vypracoval třicet kolorovaných panoramatických kreseb, které jsou v rámci jeho díla uměleckou kvalitou a rozměrností zcela výjimečné a jež představují vrchol jeho krajinářské tvorby. Po návratu podle nich Hollar realizoval série leptů, které vyšly v roce 1673 a byly dále opakovaně vydávány.