Válcová věž, z cyklu Carceri (Žaláře)

Válcová věž patří k nejzdařilejším listům cyklu Carceri (Žaláře), který je dnes Piranesiho nejznámějším dílem. Sérii tvoří čtrnáct (ve druhém vydání šestnáct) leptů s námětem imaginární architektury vězení, v níž dominují masivní pilíře a oblouky, mosty a zavěšené můstky, diagonály a spirály strmých naddimenzovaných schodišť, dlouhé ochozy a zamřížovaná okna. Z výšek spadají mohutné řetězy a lana zavěšená na kladkách, do prostoru hrozivě trčí tyče, bodce, okovy a mučící kola. Nekonečná fantaskní spleť architektonických prvků vytváří tíživě znepokojivou, avšak současně fascinující atmosféru, která je příčinou velké obliby cyklu i řady interpretací o jeho skrytém významu. Inspirací pro Žaláře byl také Piranesiho archeologický zájem o antické stavby. Přesto nejde o citace dochovalé architektury, nýbrž o capricci, fiktivní prostory žalářů antického Říma. Piranesi pracoval na leptech série po více než patnáct let, pro druhé vydání je přepracoval. Listy prvního vydání se odlišují od pozdějších leptů především skicovitým rukopisem a světlejší barevností. Kompozice druhého vydání jsou detailněji propracovány, obohaceny o další předměty a jsou také znatelně tmavší. Národní galerie v Praze vlastní osm listů z druhého vydání v roce 1761.