Sérií slabik japonské abecedy iroha v sedmi kaligrafických variantách se Kunisada vrátil k populárním sériím stanic na silnici Tókaidó a výjevů se stem básníků. Série Sedm variací znaků kany (Seišo nanacu iroha) má obdobnou typografickou úpravu s dekorativním záhlavím a volně navázanou ilustrací komponovanou do čtverce s přímou vazbou k divadlu kabuki. V Národní galerii je 32 listů z původní série 47 slabik (některé duplicitně), které byly separovány ze dvou alb. Vzápětí po velkém úspěchu cyklu Kunisada vydal i pokračování k této sérii divadelních výjevů řazených podle znaků abecedy, respektive podle znaků básně iroha (Nanacu iroha šúi). Zde jde o výjev ze hry Hakata kodžoró nami makura, jejímž hlavním hrdinou je pirát Kuemon, zde představovaný Ičikawou Dandžúróem VIII., který právě napadá a vrhá přes palubu Komacuju Sóšičiho, představovaného Bandóem Hikosaburóem V. Hru o kurtizáně z Hakaty a pirátu Kuemonovi napsal Čikamacu Monzaemon už v roce 1718, za Kunisadova života ji v žánru kabuki vzkřísil Dandžúró VII. v roli Kuemona. (Srov. Helena Honcoopová, Kunisada, Praha 2005, s. 216)