Žena s vázou

Vincenc Makovský byl nejvýraznějším představitelem surrealismu v českém sochařství. Do jeho krátkého surrealistického období let 1932-1934 náleží i radikální materiálové experimenty. V reliéfu Žena s vázou využil při zpracování v podstatě klasického figurálního tématu techniku asambláže z nesourodých neuměleckých materiálů s různou strukturou a barevností (korková drť, vosk, dehet, provázky, tkanina, vlnitá lepenka, zápalky). Volné zacházení s nízkými, beztvarými materiály znesnadňuje rozpoznání nejednoznačných tělesných forem, což v době vzniku díla vyvolávalo silný odpor kritiky.