Alegorická scéna

Rytina pochází z Raimondiho raného tvůrčího období, kdy pracoval zejména s mytologickými a náboženskými tématy nejspíše podle vlastních předloh. Pro jeho výtvarný jazyk je charakteristický výrazný obrys těl a paralelně vedené šrafování, které jen nesměle modeluje plastický tvar. Výjev scény není jednoznačně objasněn, předpokládá se, že zachycuje alegorii lidského života.