Paridův soud

Rytina je pokládána za jednu z nejvýznamnějších grafik italské renesance. Scéna zachycuje moment, kdy Paris volí mezi Junonou, Minervou a Venuší, která z nich je nejkrásnější. Každá z bohyň nabídla mladíkovi odměnu za jeho přízeň. Paris nakonec zlaté jablko věnoval Venuši, pomoci níž získal lásku nejpůvabnější pozemšťanky Heleny. Následkem jejich milostného vzplanutí a únosu Heleny vypukla trojská válka. Grafika vznikla podle Raffaelovy kresby, kterou malíř vytvořil speciálně pro převod do rytiny. Giorgio Vasari uvádí, že kompozice uchvátila celý Řím. Marcantonio dokázal prostřednictvím důmyslného šrafování výrazně rozšířit tonální škálu, a zesílit tak malířské působení díla. I po mnoha staletích nepřestával grafický list inspirovat umělce, například Édouard Manet využil skupinku postav vpravo nahoře na svém přelomovém plátně Snídaně v trávě, které vystavil na Salonu odmítnutých v roce 1863.