Jedno z nejvýznamnějších děl starého čínského malířství ve sbírce Národní galerie zachycuje na téměř pěti metrech podélného formátu ostrov Pao-šan ležící na jezeře Tung-tching v jižní Číně. Dílo pokrývá nespočet horských vrcholů, kterými je krajina v této oblasti proslulá. Jimi se prolínají vodopády a vodní toky, najdeme zde tajemné jeskyně, lesní porosty i postavy literátů. Malba je provedena v tzv. zelenomodré barevnosti, jež odkazuje k archaickému ideálu krajin malovaných na zdi a paravány za dynastie Tchang. Obraz je datován do roku 1554 a je podepsán jménem Wen Čeng-minga, jenž patřil mezi "čtyři velké malířské mistry dynastie Ming". Tento proslulý literátský malíř však měl rozsáhlou dílnu a i jeho synové a vnuci se věnovali malbě. Často je proto obtížné určit, zda dílo pochází přímo z ruky mistra, nebo jde o práci některého z jeho blízkých pokračovatelů. Náš svitek obsahuje za malbou ještě dva nápisy, z nichž první pochází od Wen Čeng-mingova žáka Čou Č’-miena činného na přelomu 16. a 17. století. Toto období lze tudíž považovat za spodní hranici pro určení data pravděpodobného vzniku malby.
