Sv. Jeroným v temné pracovně

Rembrandt se v tomto leptu vrátil k motivu, který on i umělci z jeho leidenského okruhu mnohokrát zpodobnili ve svých malbách - k učenci ve studovně. Pojetím scény jako nočního výjevu vytvořil atmosféru hlubokého klidu a soustředěné spirituality. Sv. Jeroným je zahloubán ve svých myšlenkách, lebka a krucifix připomínají pomíjivost a spásu. Jen obtížně v přítmí rozeznáváme Jeronýmovy atributy: kardinálský klobouk zavěšený u schodiště a lva ležícího pod stolem. Prostupování světla tmou má zásadní symbolickou funkci, upozorňuje též na důležité motivy. Kontemplativní rozpoložení leptu možná zrcadlí i Rembrandtův osobní zármutek v tomto období, 4. června 1642 totiž zemřela po dlouhé nemoci jeho milovaná žena Saskia.