Autoportrét s parapetem

Jeden z nejvíce obdivovaných Rembrandtových autoportrétů bezprostředně reaguje na italské podobizny 16. století: Raffaelova Baldassara Castigliona (1514-1515) a Tizianův portrét, který je pokládán za vyobrazení spisovatele Ludovica Ariosta (kol. 1510). Obě díla měl koncem 30. let ve své sbírce amsterdamský obchodník Alfonso Lopéz a Rembrandt je dobře znal. Umělec se zobrazil ve stejné pozici jako „Ariosto“, jeho autoportrét vyzařuje též obdobný výraz hrdosti, avšak obsahuje prvek hlubší introspekce. Volba této kompozice bývá vykládána jako aemulatio - soupeření s uznávanými mistry ve snaze dokázat své kvality.