Slabika ČÓ ze série Sedm sebraných variací znaků kany (Nanacu iroha šúi)

Sérií slabik japonské abecedy iroha v sedmi kaligrafických variantách se Kunisada vrátil k populárním sériím stanic na silnici Tókaidó a výjevů se stem básníků. Série Sedm variací znaků kany (Seišo nanacu iroha) má obdobnou typografickou úpravu s dekorativním záhlavím a volně navázanou ilustrací komponovanou do čtverce s přímou vazbou k divadlu kabuki. V Národní galerii je 32 listů z původní série 47 slabik (některé duplicitně), které byly separovány ze dvou alb. Vzápětí po velkém úspěchu cyklu Kunisada vydal i pokračování k této sérii divadelních výjevů řazených podle znaků abecedy, respektive podle znaků básně iroha (Nanacu iroha šúi). Zde jde o výjev ze hry Boháčovy drobné (Čódža no kogane) a o portrét herce Ičikawy Dandžúróa VIII. v roli samuraje Sanšičiho Nobutaky s jeho koněm, kompozice je jednoduchá a zároveň výstižná. Líčí scénu ze hry o chudém samurajovi, který na scéně kabuki z hladu rozřeže svého oblíbeného koně. Že v této scéně nazvané „Skolení koně na mostě Jamato“ (Jamatobaši umagiri) na scéně „hrál“ skutečný kůň, není při bombastické povaze divadla kabuki třeba dodávat. (Srov. Helena Honcoopová, Kunisada, Praha 2005, s. 210 a 211)