Obraz Zákon a milost (obraz též nazýván První hřích a vykoupení lidstva) vychází především z Lutherova učení o Ospravedlnění vírou. Obrazů tohoto námětu vyprodukoval Cranach starší, jeho dílna, následovníci i další umělci bezpočet; lze však mezi nimi najít dva Cranachovy archetypy z roku 1529, z nichž ostatní exempláře vycházejí: tvz. "Gothský typ" (sbírka zámku Friedenstein v Gothě) a "Pražský typ" - což je přítomný obraz. Pražská malba je symetricky rozdělena stromem (vlevo uschlým, vpravo svěže zeleným) na dvě poloviny. Levá část je vyhrazena době sub lege (Starý zákon), pravá odpovídá době sub gratia (Nový zákon). Této koncepci odpovídá i výběr zobrazených scén: vlevo na hoře Sinaj dostává Mojžíš kamenné desky s Desaterem; pod tímto výjevem stojí Adam a Eva pod stromem poznání. Eva právě podává Adamovi utržené jablko. Ve středním plánu je vztyčen měděný had. Smrt připomíná otevřený hrob s mrtvým tělem. Prorok Izaiáš patří sice k překonané době sub lege, výrazným gestem se obrací k člověku, jenž sedí na rozhraní obou ér, a poukazuje k Vykupiteli na kříži, tj. k době sub gratia. Z pravé strany se k člověku naklání Jan Křtitel. Rovněž ten připomíná spasení lidstva prostřednictvím Kristovy oběti - pravou ruku vztahuje k Beránku Božímu. Protějškem k výjevu na Sinaji je Marie na hoře Sion, k níž se blíží letící Ježíšek s křížem, Immanuel. V pozadí lze rozpoznat výjev Zvěstování pastýřům. Konečně vpravo dole Zmrtvýchvstalý Kristus překonává smrt a hřích.
