Obraz ukazuje, jak populární a žádaná byla v 16. století satirická moralizující díla. Hlavní myšlenka Cranachovy práce je stará jako lidstvo samo: starý muž se nechává okouzlit výrazně mladší ženou, která však o něj nestojí, jde jí pouze o starcovy peníze. Cranach namaloval obrazů s tímto námětem bezpočet; do dnešních dnů se jich dochovalo více než čtyřicet. Svým scénám vdechl až karikaturní ráz; pro inspiraci mohl použít i výtvarné zpracování téhož tématu např. od Jacopa de´ Barbari (který mj. působil jako dvorní malíř Friedricha Moudrého ve Wittenbergu ještě před příchodem Cranacha), dále od Quentina Massyse a využít mohl i dobové grafiky, hlavně listy, které vytvořil tzv. Hausbuchmeister. Téma nerovné lásky, jíž podléhají příslušníci obojího pohlaví, našlo odezvu nejen v dílech Cranachových následovníků, ve výtvarném umění rezonovalo i v pokročilé době 18. věku. Nedatovaná verze z Národní galerie v Praze je časově zařazená do doby kolem roku 1530, toto určení podporuje srovnání s velmi podobným obrazem z Vídně (Akademie der bildenden Künste), který je signovaný a datovaný 1531. Předpokládané časové určení doložil i dendrochronologický průzkum dřevěné podložky. Jako u většiny prací z tohoto období lze i zde předpokládat spolupráci mistrovy dílny.