Mlha v údolí Zelené hory u Nepomuku

Kolem roku 1830 začal Mánes měnit přístup ke krajinomalbě a posunul se k osobnější angažovanosti. Objevuje se barevná i tvarová proměna přírodních prvků v krajině, reálné pohledy s vzdušnou perspektivou. V duchu máchovského a německého romantismu sbíral Mánes do náčrtníků záznamy a dojmy z putování českou krajinou v kontextu s českou historií. Cesty se uskutečňovaly v létě a vázaly se na pozvání šlechtických zaměstnavatelů. Podobně tomu bylo v srpnu 1831, kdy umělec setrvával u Colloredo-Mansfeldů u Nepomuku na Zelené Hoře. Mánes zde dokonale spojil prvotní záznam v suverénní malbě akvarelu s osobním prožitkem a lyrickým účinkem. Častá přítomnost zelené barvy (Mánes často používal zvláštní odstín – mitisovou zeleň) může být chápana jako symbol přírody, hledání pravdy a lidské podstaty.