Studie vyvržených vepřů

Lovis Corinth v celé své tvorbě sleduje problematiku ošklivosti, deformace a násilí. Na jednu stranu využívá tradiční motiv varování, když upozorňuje na dočasnost pozemské existence, na druhou stranu otevírá pole nestylizované skutečnosti. Motiv „rozbouraných“ vepřů na jatkách má samozřejmě svou uměleckou tradici, například u Rembrandta. Corinthovo pojetí se od této tradice radikálně odlišuje. Corinth pojímá kus masa jako něco, co podléhá rozkladu, nezadržitelné zkáze. Strategie „šokování“, kterou známe už z dřívějška od dekadentních autorů, je zde rozvedena a pozměněna do tělesného atakování diváka, který už není schopen zachovávat klasickou estetickou distanci. Tímto směrem orientovali svou tvorbu i pozdější expresionisté, jejichž úsilí Corinth v mnohém předejmul a ovlivnil.