Nizozemský rytec Muller byl svými současníky považován za jednoho z nejlepších grafiků; do roku 1589 pracoval v dílně génia manýristické grafiky, Hendricka Goltzia. Muller často reprodukoval díla umělců dvora Rudolfa II., zejména Bartholomea Sprangera. To je případ i alegorické Apoteózy umění. Mistrovsky provedenou rytinu Spranger věnoval senátorům rodných Antverp, jako dík za podporování umění a s vděčností k vlasti (jak udává dedikace). Námět rytiny vypovídá o aktuálním nebezpečí ze strany Osmanské říše a neblahém dopadu válek na umění. Rozkvět umění, odehrávající se pod vlajkami různých evropských států a měst, je znázorněn v levé části kompozice. Naproti jsou však již shromážděna turecká vojska, jejichž střely ohrožují tři půvabné „sestry“ - Malířství, Sochařství a Architekturu. Za pomoci Fámy a přispění západního větru Zefyra se Uměny uchylují na nebeský Olymp. Zde jsou očekávány vládcem bohů Diem, s jehož podporou bude nepřítel poražen a ony se budou moci vrátit na zem. Sprangerova kompozice je známa také ve třech malovaných kopiích, z nichž jedna se nachází v Národní galerii v Praze.
